Pár dojmů??? Bože těch bylo....

Jsem u Pony Expressu od loňského podzimu, ani ve snu by mě nenapadlo, že již napřesrok se povede dostat mě na trasu, coby greenhorna na volné místo!
Když jsme v ranních hodinách vyjeli, abychom se dostali na místo předání a cestou nafotili a podívali se na předávku v Kralupech, přepadla mě nervozita... Pojedu První Pony Express... Co když zklamu, co když to kůň nezvládne, co když nebudu svému jezdci stačit??? Ty a podobné myšlenky mi šly hlavou.... :-)
Když jsme dorazili do Středokluk a já tam viděla Pepu Javůrka stát i s koněm, všechno ze mě spadlo! Přeci nejsem žádné béčko... Splním si svůj další sen a jednou budu skutečným "Pošťákem"! :-)))
Trasa, kterou jsme s Brambůrkem jeli, byla prý nejdelším úsekem na Západní větvi.Ten pocit hrdosti a pýchy, který jsem měla když jsme cválali, nebo klusali krajinou a přes vesničky, mi zůstane už navždy vrytý do paměti...
Jsem šťastná a pyšná, že jsem jednou z vás a že jsem to dokázala! A ještě jednou musím všem přátelům, ať už od Pony Expressu, tak i těm, díky kterým mám koně, kterého mohu jezdit, tak všem, kteří stáli a stojí při mě a podporují mě v tom PODĚKOVAT!
Jsem hrdá na to, že patřím k Pony Expressu a postarám se o to, aby se jeho sláva rozšířila do každého koutu naší země.... :-)